Když se vám pod nos dostane informace o tom, jak a na co se čerpají státní nebo veřejné peníze soukromými firmami, nutně si řeknete, že platit jakoukoliv korunu na daních je totální nesmysl.
Současný systém státního přerozdělování ani náhodou neplní základní potřebu své existence – tj. zalepovat mezery trhu, investovat do péče o veřejné statky a udržovat nezbytnou sociální infrastrukturu. Přerozdělování je šidítkem na chudé, aby volili politiky, kteří jim slíbí nejvíc, zatímco politici nasměrují zásadní toky rozpočtů směrem ke komerčním subjektům. Ať už jsou to veřejné zakázky, o jejichž míře potřebnosti by se dalo diskutovat, zajištění systémů státní správy komerčními subjekty, státní podpory komerčních produktů (stavební spoření), podpora zdánlivě bohulibých komerčních aktivit (fotbal, solární elektřina) nebo ona slavná penzijní reforma.
Tady máte ukázku toho, jak se na stát nebo dotace z EU dokážou nalepit paraziti. Pikantní je to o to více, že se jedná o dnes tolik propíranou ABL. Pod pláštíkem na první pohled bohulibého cíle si komerční subjekt vezme peníze na vzdělávání svých vlastních lidí! Podívejte se sami: stránky ABL s grantovým programem. Chápete to? Komerční subjekt, komerční aktivita, ale peníze jdou z eurofondů (85 %) a dokonce z našich daní (15%). A to 8,5 milionu korun na pouhé vzdělávání zaměstnanců (včetně managementu) vůbec nejsou malé peníze. A to nemluvě o tom, že zajištění těch služeb také může probíhat prostřednictvím zpřátelených firem. Takže ani není zas tak velká nadsázka, když se řekne, že my všichni svým dílem platíme sledování politiků na Praze 11, to jen tak mimochodem.
Ukažte mi, kterému živnostníkovi by se tohle mohlo podařit? Ukažte mi, který podnikatel nenapojený na systém zneužívání podobných programů, by od státu mohl dostat investici na rozvoj vlastních aktivit? A to teď uvažuji o tom, že by nějaký takový program dával jako pomocná ruka smysl. Přitom je to vlastně celé úplně špatně už z principu. Jedná se totiž o totální zneužívání veřejného financování, o zásadní deformaci trhu jednostranným podporováním vybraných tržních subjektů. A to za spokojeného přihlížení (nebo aktivního zneužívání) přesně těch pravicových populistů, kteří se trhem tak rádi zaštiťují, a přitom z jeho deformace dokážou dokonale těžit.
A nejde o nějakou ABL, přestože ve světle posledních událostí je to o to příznačnější. Nad systémem podobných podpor je vybudován celý nadstavbový systém, který z něj těží. Je to princip pro zasvěcené.
Poslouchat od těch amatérských politiků a profesionálních parchantů, že se řítíme směr Řecko, že jsme zadlužení až po uši a bez utažení opasků zkrachujeme, že musíme zvyšovat DPH, odvádět více na důchody a dostávat je zpátky nižší, je ve světle podobných informací urážka zdravého rozumu a všech poctivě si vydělávajících lidí této země.
Aktualizace (21.4.2011)
Na základě vašich komentářů, za které díky, doplnění:
- Nejde primárně o ABL. Shodou okolností jsem se to dozvěděl, dalo to podnět k napsání textu. U ABL, poté, co teď o té firmě víme, mi to jen přijde příznačné a zapadá to do schematu uvažování té firmy.
- To, že se na takto postavený projekt, dá získat dotace, je od základu špatně. A že se to může podařit dalším, to neobhájí. Proč má komerční subjekt získat peníze na vzdělávání managementu? (sic!)
- Častější navíc bývá, že firma část prostředků hradí ze svého. Tady ze svého nedává ani korunu. Nutný rozdíl pokrývá náš státní rozpočet. Komu přijde logické, že přispívá na takové věci, ať zvedne ruku. A opět, nejde o ABL, nejde o to, že z hlediska rozpočtu to jsou malé peníze, jde o ten princip.
- Nehledě k tomu, že podobně stavěné projekty jsou jen zástěrkou získání dodatečných peněz, nikoliv naplnění nějakého ušlechtile znějícího cíle. Náklady bývají nadhodnoceny, kontrola minimální, zakázka se přihraje spřátelené firmě, která se podělí o rozdíl v přirážce.
- Takže to podstatné, co mělo vyznít z toho článku jako hlavní poselství, a asi zbytečně to přebila ta ABL jako taková, což je moje chyba – celý tenhle systém je špatně, jen přispívá k obohacení se parazitů a deformuje tržní podmínky v neprospěch těch, kteří nemají čas, prostředky, kontakty ani žaludek, aby se do něčeho podobného pustili.
Dobrý den,
jestli se nepletu, tak o projekt „Zvýšení konkurenceschopnosti a adaptability zaměstnanců“ si může zažádat kdekdo viz: http://www.esfcr.cz/
Přesně tak, zažádat může kdekdo a kdekdo tuto podporu také dostane. Pracuji v malé firmě (něco málo přes 50 zaměstnanců) bez jakéhokoliv napojení na politiku, přesto bez problémů čerpáme z dotací na vzdělávání zaměstnanců. Článek je tedy trošku mimo…
Samozřejmě že tato možnost je, ale je lepší peníze z eurofondů, které dostáváme, vracet nevyužité zpět než aby je dostal nedejbože nějaký podnikatel, který platí státu aby bylo z čeho brát.
Mohl by nějaký novínář udělat seznam všech firem, které někdy dělaly státní zakázku (i na lokální úrovni), nebo jakýkoliv politik má vazby na tuto firmu např. známé, kamarády nebo nedejbože rodinu. Myslím že takový seznam vydává každý rok O2 a jmenuje se telefonní seznam firem.
Další věc je, že si firma o grant zažádala minimálně rok před začátkem grantu, tudíž v době, kdy ještě V. Bárta nebyl ve vrcholné politice. Tudíž měl zřejmě minimální šanci nějak ovlivnit přijetí grantu. A předpokládám, že schvalování probíhá v Bruselu a těm by i tak bylo jedno, kdo V. Bárta je.
Rozdělování resp. schvalování probíhá dle typu grantu na krajské úrovni. Pak se použití grantu kontroluje z vyšších míst.
Na základě vašich komentářů, za které díky, doplnění:
Za peníze z programu Vzdělávejte se! jsme odškolili 23 administrátorů linuxových serverů v jednom velkém a známém strojírenském podniku. Předtím Linux znali trochu, po našem školení ho znali mnohem víc. Získali informace na papíře a šest týdnů měli k dispozici profíka z praxe, který je učil tipy a triky ohledně bezpečnosti.
Hodnota zakázky byla cca čtvrt milionu s DPH.
Nejsem extrafanda europeněz, ale jsou situace, kdy smysl mají.
Vlastimile, nepochybuji o tom, že pro vás a pro ty lidi školení význam mělo. Ale řekněte mi, proč na to má přispívat stát? Jiné firmy si podobná školení musí platit a je to naprosto normální.
Nechci to obhajovat, protože ta otázka je dobrá a taky bych si ji položil. Jenže ona není „na stole“ – na to se nikdo neptá.Jsou tu příležitosti a peníze, takže se čerpá, aby se nemuselo vracet. Každé ministerstvo má peníze na podporu, rozvoj, vzdělávání, takže se používají. (Ten výše uvedený podnik doplatil na hosp. krizi, ať už to bylo cokoliv.)
Following my own monitoring, millions of people all over the world get the business loans at well known banks. Hence, there's a good chance to find a secured loan in every country.