Kdo nenadává na politiky, jako by nebyl. Mají obrovské platy, všechno mají skoro zadarmo, parazitují na státních výhodách, a ještě odvádějí mizernou práci. Kdo by se takhle nechtěl mít? No vážně, chtěli byste?

Je dobrým zvykem na politiky nadávat. Hledat za každým jejich slovem lež, cupovat je za sebedrobnější selhání nebo chybu, vysmívat se jim, karikovat je, pohrdat jimi, vyhrožovat jim, nosit na ně více či méně virtuální šibenice, provazy či kalašnikovy, mlít je na masokostní moučku. Vždyť si to zaslouží, všichni kradou, zaměstnávají příbuzné, přihrávají si velké malé domů, zařizují si provize ze státních zakázek, zneužívají tajné informace atd. atp. Prostě se mají jako prasata v žitě a nám ostatním nezbývá, než si to aspoň vůči nim kompenzovat poh­rdáním a posměchem.

Ale vezměte si to z druhé strany – fakt by se vám chtělo na jejich místo? Opravdu je co závidět? Vezměte si nějakých sto tisíc jako dejme tomu průměr poslanecké odměny. Fajn, čtyřnásobek průměrného platu. A za to každý v téhle zemi dostane právo na vás plivat, brát si vás libovolně do huby, jste vystaveni permanentnímu tlaku, vydírání, útokům protihráčů, lobbistů a kmotrů, oponenti a konkurenti si na vás vedou osobní složky, jak je v téhle zemi dobrým zvykem, pokoušejí se vám dostat do e-mailu, napichují vám telefony, sbírají na vás informace, jsou připraveni vyrobit na vás kompro a úplně daleko nejste ani od soudního řízení za cokoliv, zvláště pokud se začnete snažit o cokoliv, co by ohrozilo něčí pozice, vliv či majetek.

Přicházíte o soukromý život, jste neustále na příjmu, Demagog.cz čeká na každé vaše tvrzení, aby mohl říct, že jste nemluvil pravdu, protože meziměsíční pokles českého exportu přece není 8,1, ale jen 7,9 procenta, jak ví každé malé dítě odkojené poslaneckým bufetem. Do konce života máte nálepku úspěšného politického podnikatele či přítele kmotrů, kterého přátelé zachránili v managementu nějaké na stát přisáté firmy nebo naopak zkrachovalého lůzra, který neuspěl a o kterého si slušný člověk neopře kolo.

Opravdu byste o to za sto tisíc měsíčně stáli? Opravdu byste si chtěli nechat vypáilt tenhle cejch za v souhrnu pár milionů a za společenské opovržení, které ví, že v politice všichni kradnú? Není lepší sedět deset hodin za pokladnou a pípat zboží? Vsadil bych se, že i když v sobě vůči politikům máme kombinaci závisti a pohrdání, neměnili bychom s nimi. Není divu, že to pak vypadá tak, jak to vypadá, že jo.

Naštěstí se situace začíná obracet k lepšímu a do politiky se odvážně pouštějí i slušní lidé, kteří se neváhají obětovat pro veřejné blaho i za cenu, že je ostatní budou vláčet blátem a kaluží. A dokonce česká veřejnost už není tak posedlá drakonickými tresty v podobě odstupování z funkce, když se na nějakého politika vyrobí nevěrohodné kompro nebo když se něco úplně nepovede - dřív si jeden špatně půjčil na byt, spálil směnku a bylo vymalováno, budiž mu země lehká. Jinou paní zase zlikvidovala konkurence tím, že jí dala pár kabelek, a šup s ní ven i s premiérem. Jiný premiér zase dal rozhovor do gay časopisu a hned se s ním svezlo i to ostatní, dalšímu premiérovi stačilo vyhrát volby, aby si už v politice ani ruce neumyl. Ale to dneska už naštěstí neplatí, takže roste šance, že se k nim přidá stále více slušných lidí, kteří tuhle zemi konečně dají aspoň trochu do pořádku.

Třeba teď ta aktuální kauza s tím hnízdem. Je uklidňující, že veřejnost má konečně pochopení, když jednoznačně čestný a poctivý podnikatel, tedy člověk, který rozhodně nemá zapotřebí, aby si přilepšoval ke svým miliardám nějakými 50 miliony, řekne, že mu to prostě celé nepatří a že s tím nemá nic společného, a může dál bojovat za správnou věc, obětovat se a dělat to všechno jakože pro nás, pro lidi. A ten to dělá dokonce zadarmo, ani ten poslanecký plat si nebere a všechno rozdá! Kéž by bylo více takových!

Problém je, že takový může být jen jeden.
Preled nad hnizdem