Prostě to nezvládáme – tragikomický příběh sink tanku řízeného jako firma

Před loňskými parlamentními volbami pětina voličů chtěla, aby se tenhle stát řídil jako firma. Navíc to chtěla po jednom z nejbohatších a nejvlivnějších mužů v téhle zemi, který sliboval, že bude líp – a kurňa, kdo jiný by to měl zajistit, než člověk, který ovládá zdejší potravinářství, chemický průmysl a největší média?

A zázrak nastal, americké know how na volební kampaň s bílými košilemi zabralo, kometa přiletěla a zvěstovala šťastnou zprávu. Tu nejlepší správu naší země od svatého Václava už máme tři čtvrtě roku, kdyby to tedy nekazili ti rozhádaní socialisti a nedomrlí lidovci. Rozpočet je sice prakticky stejný jako za Kalouska, jen se utratí o pár miliard víc, ale jistě ne zbytečně. Teď třeba „chtěli udělat radost lidem před Vánoci“, a co myslíte? Udělají jim ji! Hosana!

I spiknutí vyděračské Rekonstrukce státu bylo včas odhaleno, takže sice až po volbách, ale aspoň nade vší pochybnost  je už jasné, že slíbené klíčové zákony jsou sice dobře myšlené, ale připravené ne úplně promyšleně, vlastně je třeba je komplet předělat tak, aby se vlk nažral a z kozy nic nezbylo a český národ byl zachráněn.

Ačkoliv tomu všichni házejí klacky pod nohy, když se objeví jakýkoliv problém, parta z ANO ho prostě vyřeší! Občas sice ještě tápe, vždyť každý děláme chyby, jen oni je nemají problém přiznat. Odpoledne pro trest smrti, večer už proti němu, i když sem tam někoho ze samé empatie zabít by nebylo na škodu, zvlášť když se veřejnost kouká. Zdravotnické poplatky jsme rušit neměli, nižší daň na léky jsme schvalovat neměli, ale co už, stejně za to můžou socani, kdybychom měli jednobarevnou vládu, to by bylo jiné posvícení – vaše chyba, voliči, že jste nám nedali dostatečnou důvěru. Doufám, že to v těhle volbách napravíte!

Jen ty lidi prostě nejsou. To aby to jeden zase oddřel sám. Ráno je nejlepším budoucím pražským primátorem Kasl, ale když si ten křivák postaví hlavu, v poledne rázem máme nejlepší kandidátku paní Shopperovou, kterou všichni z její dlouhodobé práce pro Prahu dobře znají. Že neznají? Sakra, nikdo dopředu neřekl, že to je obskurní volba, takže šup, rodinné důvody, omluvenka a najdeme do večera někoho jiného, i za cenu, že bychom před tím měli popřít, že to bude on, tedy ona. My se umíme poučit ze svých chyb, a ne že ne! To jen ti ostatní podvádějí a kradou! A ať si to Ego24.cz píše pořád dokola co chce, ať je tím jejich bílým koněm kdokoliv, odhodlání ANO to nezlomí.

Jasně, Slonková neměla říkat, že pod politikem se nedá dělat novinařina, ale od té doby ji stejně nikdo neviděl. Janáčkové už vysvětlili, aby se ještě aspoň týden držela stranou a nechala za sebe mluvit jen své tělo, protože odsun bezdomovců, feťáků a prostitutek si sice přejí všichni, ale říkat nahlas se to pořád ještě nemůže. O to víc nechť mluví nejnovější nejlepší pražská primátorka, která neuhne pohledem a úsměvem ani ve chvíli, kdy sebevědomě vyhlašuje, že nepotřebuje program na to, aby to všechno prostě vyřešila. (Na ten rozhovor u Drtinové se opravdu podívejte, protože vám řekne i to, co jste opravdu nechtěli vědět.) Na program je času dost po volbách, „sink tank“, jak říká Adriana Krnáčová, už na tom pracuje, prostě neřešte to. A prostě nás zvolte. Pevný pohled do očí, umělý úsměv a výraz, že nám všichni můžete políbit.

Za vyslovenou předvolební zlomyslnost lze označit teror stavebního úřadu, který šikanuje kandidátku ANO Patricii Pražákovou (vidíte, i příjmení sedí na marketingovou kampaň dokonale!) za to, že s péčí řádného hospodáře (Hospodárné fungování Prahy 6? Prostě na to dohlídneme!) strhla komplet celý dům, jen zapomněla na povolení, no co, no co, stejně by spadnul sám, a jak to bude v novém hezky vypadat. Transparentnost a stejná pravidla pro všechny!

Pro jistotu ale zavedeme komunikační manuál pro členy, kteří se od linie hnutí odlišují tím, že (považte!) mají vlastní názor. Jiné strany (a firmy!) to mají taky (třebaže kvůli tomu, aby věděli, jak odpovídat na odborná témata a stranickou pozici v nich, zatímco ANO řeší minulost otce předsedy majitele a důvěryhodnost svých kandidátů, ale prostě to taky mají). Ovšem kde nic není, ani manuál nezabere, a všechny komunální komunikace američtí poradci nevychytají, takže pak to dopadne třeba takhle: prostě vám neodpovíme, ano?

Když dojde na nejhorší, lze se naštěstí vždycky opřít o starou partu, stokrát prověřenou a osvědčenou v krizových situacích studené války. Jen ti praví důvěrníci umějí být skutečně důvěryhodní. Prostě na to dohlídneme. Prostě ho postavíme. Prostě ji zabezpečíme. Prostě ji vymýtíme. Prostě ji zjednodušíme. Prostě se o to zasadíme. Prostě ho zredukujeme….

Prostě když víme, že v tomhle národě existuje 30 tisíc lidí, kteří jsou za týden od vydání schopni zaplatit dvě stovky za to, aby se od Ládi Hrušky dozvěděli, jak ušetřit na kuřecích kůžích dvě koruny, můžeme jim věšet na nos úplně cokoliv. Když je jasné, že velká část voličů je schopná udělat naprosto nesmyslné volby a investice, jakmile jí někdo nabulíkuje, že jednoduše vyřeší problém, který se jednoduše vyřešit nedá, pak to prostě zabalíme tak, aby nám na to podstatná část voličů skočila stejným způsobem. Funguje to s párkama bez masa, proč by to nefungovalo u voleb? Stačí zrecyklovat rok staré fotky šéfa, natočit zábavné cool video, ou jé, udělat si pár selfíček, a to by bylo, aby nebylo! „Jsme obchodníci s deštem, chcem koupit to tvé – JEŠTĚ!“ © Kryštof

No, u voleb to fungovat může, ale nemusí to stačit. Když lidi přestanou kupovat párky bez masa, může se výroba přešaltovat na párky s masem. Ovšem když si politická strana dá do vínku populismus neurčitosti, exkluzivní párky se 150 % masa za 39 korun kilo, přehnaná očekávání a rychlý vzestup, o to rychlejší zpochybnění ji čeká. Je pochopitelné, že po tolika zklamáních vpravo i vlevo i kdekoliv jinde si řada lidí řekla, tak to zkusme jinak. Ovšem nalákáni na něco, co bude fungovat o tolik jinak a o tolik lépe, budou razantní změnu očekávat. Jenže ta zatím stále nepřichází. Jen naprosto stejné problémy, nejistoty, mlžení a neurčitost jako u ostatních „profláklých“ stran.

Pokud to nové není ukotvené v nějakých hodnotách, může mu to pomoci při vykreslování příslibů a nadějí. Ovšem o to víc se na ně nabalují slouhové všehoschopní místo osobností s jasným charakterovým profilem. Jestliže se staré strany staly skořápkami svých hodnot, těžko stavět něco nového na další skořápce. Zvlášť když nevyjde jednobarevná vláda, to je pak fakt na pytel a nejde dělat, co si člověk zamane. Zlatý Maďaři, ti vědí, že když chtějí něčeho pořádného dosáhnout, musí se Orbánovi odevzdat se vším všudy. Ale co s těma nerozhodnýma Čecháčkama milujícíma kompromis a vyváženost…

ANO, řízené jako firma, selhává podobně jako Microsoft, který se snaží okolí přesvědčit o své inovativnosti, nebo jako NOKIA slibující nejlepší tlačítkové mobily v době smartphonů a nebo jako Láďa Hruška slibující skvělá jídla za 10 korun. A není divu, že začíná vypadat tak, jak by politická strana nikdy vypadat neměla – směšně. Tomio Okamura je za to vděčný, aspoň v tom není sám. A pověst nezachrání ani oslavné ódy na vůdce nového typu z per bývalých estébáků, které poslouží přesně opačným směrem. Prchavé kouzlo zvětrává a lidem oči pořád nezáří. Což prostě překvapí u člověka-firmy takových schopností, možností a moci. Kdo jiný by to měl zvládnout? Tak kde je chyba? Že by se stát jako firma řídit skutečně nedal? Že bychom se snad měli vrátit k masarykovské drobné práci? Ale pani, dejte pokoj s prací. Prostě je zvolíme a ať se snažej, fešáci.

Zdá se, že čím více bude ANO prokazovat své schopnosti, tím víc na ten sink-tank bude vidět, a ano, bude líp.

 

 

Sdílejte tento článek na sociálních sítích!
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn

Nepřehlédněte: kniha Přelud svobody

Výbor textů novináře a vydavatele Jána Simkaniče z let 2013 – 2017 Přelud svobody, které se týkají veřejného života, vývoje české společnosti a politické scény, proměn mediálního prostředí a komunikace. Knihu lze vnímat jako upozornění na zásadní rizika dalšího vývoje, stejně jako inspiraci k jejich překonávání.

Kniha obsahuje 68 textů sebraných z blogu Simindr.cz, týdeníku Respekt, magazínu Reportér a dalších médií. A to včetně zcela nové šestnáctistránkové eseje Přelud svobody, která výbor uvozuje a zasazuje do kontextu současné společenské a politické situace.

Tištěnou knihu můžete ihned zakoupit v e-shopu.

Simindr Written by:

Ján Simkanič, bloger, publicista, vydavatel.

8 komentářů

  1. 5. 10. 2014
    Reply

    Honzo, pekne, ale nemohu se zbavit dojmu (nejen z tohoto clanku), ze jsi rezignoval na pouhou posmesnou kritiku bez hlubsi znalosti.

    Ja to vidim u sebe, kdyz jsem se pred par lety stal clenem skolske rady u nas ve skole. Tech povrchnich kritiku jen pro kritiku, kteri absolutne netusi o cem mluvi, je tam kolem plno. Kazdy to umi lepe, rychleji a ihned. Ale kdyz takoveho pozadas o pomoc, hodinu casu ci cokoliv, najednou nema cas atd.
    Zacinam se jich ptat na konkretni reseni jejich kritiky a casto posloucham velke ticho. A jakmile poznaji podrobnosti problemu, jejich vnimani a reseni je diametralne jine. A to se pohybuji na celkem jednoduchem pisecku stredne velke zakladni skoly se spickovou reditelkou.

    Jake vidis reseni teto situace? Co bys navrhoval udelat, aby se veci zmenili a menili zpusobem tebou preferovanym? Jakou vidis efektivni cestu zmen jinou nez ODS, CSSD, Ano atd? Diky za odpoved

  2. 5. 10. 2014
    Reply

    Michale, myslím, že se vlamuješ do špatných dveří. Recepty na všechno (zatím sice neznámé, ale to nevadí) má přece ANO. Nebo ne? :)

    Já si taky myslím, že je všude plno povrchních kritiků, kteří by to prostě všechno vyřešili. ANO si na tom postavilo kampaň a na mě to nepůsobí přesvědčivě. O tom je ten text, překvapils mě, že jsi udělal závěr přesně opačný :) Vysmát se populismu je občanskou povinností odpovědných lidí. Takže se obávám, že se na kritice samoúčelného kafrání více než shodneme :)

    Jaké řešení? Já dávám přednost konzistentnímu postoji, nepodbízivé komunikaci a poctivému přístupu – ve své práci i v tom, co mi dává smysl u jiných. A spíš té masarykovské drobné a každodenní práci. Pokud jde o politickou volbu, netajím se, že jsem dlouholetý volič Zelených, kteří mě navzdory všem možným výhradám přesvědčují o tom, že míra jejich korupce je nejnižší a zvláště někteří lidé na mě působí mimořádně poctivě. Ale každému taková volba nesedí a nikomu to nevnucuju. Ať si každý volí své ANO, pokud mu prostě důvěřuje, aniž by věděl, co volí, socdem, kde pravá neví, co udělá levá, ODS, která zamrzla ve své neobrodě, TOP09 s unaveným Karlem a všehoschopným Mirkem nebo kohokoliv jiného.

    • Pavel
      6. 10. 2014
      Reply
      • nepodbízivé komunikaci a poctivému přístupu- Vypadá to, že žiješ v nějaké své bublině. Politika má naprosto stejný marketing, jako supermarket, bohužel. Tohle je hodně naivní názor.
    • 6. 10. 2014
      Reply

      Diky Honzo.
      Ja tvuj clanek radim prave do kolonky „povrchni kritika“.

      Kdyz ANO loni tak slavne „vyhralo“ volby, rozhodl jsem se je velmi pozorne a podezrivave sledovat, poslouchat jejich hlasy i hlasy oponentu, velmi pozorne sledovat snahu i uskutecnene zmeny a hlavne jim dat 2–3 roky casu (pokud nenastane nejaky pruser). Protoze tuto sanci jsem uz kdysi dal TOP09 dvakrat a potreti to uz neudelam.
      Ale hodnotit a kritizovat je po 9 mesicich fungovani v prostredi, ktere neni snadne zmenit a ktere je vuci zmenam velmi nepratelsky naladeno (soucasne fungovani a nastaveni statu je cista podpora neefektivity i na lokalni urovni) si zatim takto silne nedovolim.

      Neshodnu se s tebou na „konzistenci postoje, nepodbizivemu postoji a poctivemu pristupu“ Zelenych, staci vzpomenout jejich slavnou eru v parlamentu (Ale to je dan toho „byt aktivni“. Kdo nic nedela, nic nezkazi). Podle me prvni 4 roky Zelenych v parlamentu velmi pripominaji soucasne ANO.

      Uznavam vsak, ze v soucasnosti jde o celkem sympatickou a uprimnou stranu. Pro me s nejasnou vizi a divnou komunikaci. Nulovym vlivem, malou sanci svuj vliv zvetsit.

      Je mi jasne – a je to velike riziko – ze znacna cast tvych pripominek k ANO je dana Babisem. Jeho vliv je veliky a teprve cas ukaze, jestli jeho osobnost a reci meli svou hodnotu ci nikoliv. Zatim nevidim silne problemy u nej osobne, ale signaly ohledne lidi z jeho okoli se zacinaji objevovat. Uvidime jak to bude dal…

      • 6. 10. 2014
        1. Michale, pořád mluvíš o něčem jiném než já. Samotné ANO nabízí rychlé a jednoduché výsledky. Nekecají, makají. Posuzuji je jejich vlastní rétorikou. Kdyby sami o sobě mluvili jinak a chtěli vyvolávat jiná než přehnaná očekávání, jistě bych o nich mluvil jinak i já.
        2. Nebudu obhajovat Zelené. Jak jsem psal, mám k nim řadu velkých výhrad, ale ptal ses na to, jak bych se rozhodoval já. A v porovnání s ostatními stranami těch výhrad mám nejméně a navíc jsou pro mě velkou zárukou někteří lidé, které respektuji a znám je i jinak než v jejich politické rovině. Což mi nebrání, abych nebyl tvrdým kritikem některých jejich členů, třeba Matěje Stropnického apod. Ale jako celek mi jistě dávají větší smysl než ostatní.
  3. Petr Tesařík
    6. 10. 2014
    Reply

    Já třeba volím KDU-ČSL, a to mj. proto, že jasně určila hodnoty, na nichž staví. Když je pak konkrétní politici nenaplňují, je alespoň při kritice o co se opřít. Zkrátka, můžu říct, nakolik se jim daří naplnit svůj program. Když ale program chybí … co je úspěch a co ne?

  4. […] makání, nekecání a prostě bude líp se stává stále směšnější relativizace (viz text Prostě to nezvládáme). Vtipy na „partu z Agrofertu“ se množí a po nedávném kimirsenovském sněmu odstartovala […]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *