Přiměl jsem se v poklusu
vyrovnati se Klusu,
zazvonit té vládě gongem
promyšleným protestsongem.
Za čase Nečase
co zbylo po kráse
veveřích bloncek?
Voli jí vypili
vínem tak opilí,
že pořád žvanili
kudyma chodili.
A kalous ušatý
okrad je o šaty.
A jako hrdý rek
ožral je na morek.
A sebe taky.
Ten drzý spratek.
Kde jsou ti voli?
Tam kam je zvolí!
Všichni je zvolili
z vůle lidu.
Z vůle však udělali zvůli.
A čemu kvůli?
To vše pro NAŠE dobro.
Dobrám, dobráš, dobrají.
A než to dohrají,
zajisté potají,
budeme obraní.
Až na kost. A dost.
Máme tu malý rest,
odhalit koksu Everest.
Kmotříček smrti
volantem kroutí
v zrcátku bílé myšky a kolibřík.
Že v cestě Vietnamka?
Vždyť je to seznamka!
Pro pomoc utíkal,
krev skoro daroval,
kdybys jí v něm dořezal,
však nedořezal. Jen samý líh.
Díky chlapi, fakt jste mi pomohli.
Kdo chce kam…
Pán hradu černého
v zajetí alfa vln
sní, že je alfa samec.
Však snění ruší můra
pryč Tomio, pryč Okamura!
A ve tmách plných šer
hrozivý Jan Fischer:
"Já se neschovávám!
Já se vůbec neschovávám!"
Však schovej se,
vari od našeho prahu,
braň se strašit děti,
hrej si, tumáš kohouta,
místo Hradu z kostek!
Na ten pytel blech
hrubý se hodí odposlech.
Však to nebezpečí!
Demogracii nesvědčí!
Důstojný pán hlásí
jak zprávy o bezčasí
zápisky z cest a letušek,
praskla už blanka?
Kradeným perem
dává bianco šek
pro kryptonácky
k urážkám na cti:
globálním, evropským a hlavně eko!
Lívia ještě nevečeřela.
Zelená nikoliv modrá.
Kupředu rudá!
Pod svatým Václavem
utichly klíče, utichla zem.
Hřbet stokrát ohnutý
jedenkrát nenarovnáš.
A znovu odposlech.
Ech. Vzdech.
Zabít. Položit pod drnový mech.
Ležet nech. Máš recht.
P. S. Tomáši, ty klusi ušatá! Promiň.