Veřejná výzva: Nedávejte reklamu před videa o tragédiích

Štve mě to už hrozně dlouho. Ale rozhoupal jsem se až teď. Kliknul jsem v článku na iDNES.cz na videoreportáž o nedávném masakru dětí v USA. Místo reportáže však najela reklama na auto od nějakého Hjundé se třemi rozjásanými dětmi na palubě a vzkazem „I hvězdy vám budou závidět“.  Ve vazbě na danou událost konotace hvězd a dětí dostala zcela odlišený význam. Objevila se u mě známá vlna odporu s poslední kapkou, kterou přetekl pohár. A tak jsem dal dohromady tuhle veřejnou výzvu. Přidejte se k ní, prosím, pokud dospějete ke stejnému názoru.

Milí kolegové zpravodajských webů, milí kolegové z mediálních agentur, milí kolegové inzerenti a marketingoví manažeři!

Čím jsem starší, tím více si uvědomuju, že pasivita je nejsnazší formou alibismu. Ruku v ruce s ní jde akceptace zavedených pořádků touto pasivitou umožněná. Když chybí kritická zpětná vazba, nikdo nemá důvod myslet si, že je něco špatně nebo že by něco mělo být jinak. Mlčením se nikdy nezjistí, jak moc ostatním něco vadí. Přitom k pozitivní změně často stačí jen upozornit na to, že něco špatně je, zvlášť když jde o relativně jednoduché věci.

Protože řadu z vás znám, rozhodně vás nemůžu podezírat ze špatných úmyslů. Snad z pohodlného přijímání statu quo, snad z lenosti přemýšlet, snad z přesvědčení, že nejde nic změnit, snad z otupělosti způsobené nadprodukcí a rychlostí času. Podléháme tomu všichni, znám to moc dobře. Ale to neznamená, že se s tím nedá nic dělat, když přijde ten správný impuls.

Možná jste jen neměli dostatečnou možnost uvědomit si, že pouštět videoreklamy před videem obsahujícím reportáže či záběry tragických událostí, katastrof a masakrů není v žádném ohledu dobrý nápad. Negativně postihuje čtenáře, zadavatele reklamy i médium. Věřím, že teď, když se dozvíte, že vám to nepřináší žádný prospěch, od této neblahé praxe s povděkem upustíte.

Možná vám to ještě nikdo neřekl, ale když je člověk zasažen nějakou hodně tragickou zprávou na vašem webu, nemá zrovna náladu čekat, až před začátkem zpravodajského videa dojuchá nějaká duchaplná reklama, zvlášť když v ní Pavel Zedníček v ojetém turbanu z Barrandova a v roli finančního poradce stavební spořiteln z nějakého bizarního důvodu nabízí služby špatné komparzistce vydávající se za stejně ojetou Kleopatru. Nedivte se – když něco takového dopustíte, nemůže to v očích dotyčného čtenáře vaší značce jakkoliv pomoci. Naopak si pomyslí něco o vašem hodně špatném vkusu, nedostatku ohleduplnosti a nulové citlivosti vůči neštěstí jiných.

Možná to asi nikdo neřekl ani mediální agenturám ani inzerentům, ale pokud se váš začasté jednoduše (eufemismus) inzerovaný produkt objeví v kontextu pohnutých lidských osudů, nepomůže to ani vám ani vašim obchodním zájmům. Načasování, umístění a neodbytnost takové reklamy způsobuje, že její zbytečnost vedle lidského neštěstí přímo tříská do očí. V divákovi či čtenáři vzbuzujete přesně opačné pocity, než po kterých váš byznysplán touží.

Vyznění reklamy vždy záleží na kontextu, ve kterém se objeví. Ano, nelze předejít souhrám náhod, jako třeba když se v již legendárním příkladě objevil inzerát na levnější plyn u článku o jakémsi výročí tragických událostí druhé světové války. Ano, vždy budou kolem všech článků na webu spousty dalších reklam. Ale tomu všemu se lze v roli čtenáře relativně jednoduše vyhnout, nic z toho není skutečnou neodstranitelnou podmínkou pro „zkonzumování“ daného obsahu. Video je však blocker. Videem říkáte: kašleme na vaše naladění, každé zhlédnutí se počítá, ať v divákovi vzbuzuje cokoliv. Divákova reakce je jasná a vy z ní nemůžete mít radost. A až si podobné video pustí u jiného článku na standardní téma, svou pohoršenou emoci si ponese dál s sebou.

Bojíte se, že přijdete o inzertní peníze, protože ty reklamy nebudete mít kde přehrát v dostatečném množství? Jenže každé takové přehrání by se mělo od celkového zásahu spíše odečítat, když všem zúčastněným prokazujete medvědí službu, nemyslíte? To už je lepší ušetřit za celou kampaň.

Možná už jsme všichni tak otupělí, že nám to nepřijde a myslíme si, že to nevadí. A nebo jsme otupěli právě proto, že se z toho stala samozřejmost. Přitom své následky to jistě nese, ať už si je uvědomujeme, či nikoliv. Každou takovou reklamou přicházíme všichni o kus svého lidství. A jistě také přitom umře jedno koťátko.

Proto vás prosím, vykašlete se na to. Nikomu to nepomáhá, ale naopak škodí. Naprogramujte do svých redakčních systémů banálně jednoduchou možnost označení těch textů a videí, u nichž není vhodné zobrazení videoreklamy, a od zítřka můžete být hrdí na to, že pomáháte kultivovat české mediální prostředí a zachraňovat koťátka. Možná si myslíte, že o nic nejde a že něčím takovým nemá smysl se zabývat. Naopak – právě proto, že jde o tak snadno realizovatelnou změnu, není důvod ji neudělat. Není na co čekat! I ty můžeš být hrdina! Nepromeškej ani minutu! Just do it! Yes we can!

Tento text s žádostí o vyjádření pošlu vybraným lidem odpovědným za internetové zpravodajství a plánování internetové reklamy. Jejich případné odpovědi přidám pod tento článek. Pokud se s ním ztotožňujete, nenechávejte si to pro sebe. Díky.