Před Velikonocemi jsme v časopise Máma a já zachytili a následně vyzkoušeli recept na mrkvový dort. Protože to vyšlo a někteří se ptali přes FB na recept, troufáme si ho opsat pro další generace, časopis promine (kdyby měl web s receptem, odkážeme to, ale takhle…).
Na Boží hod každý krůtu nedělá. Dřív se dělala celá, pečení to bylo na týden a to už teď moc v módě není. A přece se dá vykouzlit malý kulinářský zázrak celkem jednoduše. Pravá božohódová oslava tuku a masa. A ani ne moc nezdravá.
Když jsme v hotelu v Dominikáně ochutnávali místní speciality, s velkou nedůvěrou jsme nabírali kousek z talíře, na kterém leželo cosi kašovitého, co připomínalo ze všeho nejvíc zelí se skořicí. Pak jsme s tím ale nedovedli přestat – základem totiž nebylo zelí, ale kokos.
Obecně se soudí, že připravit svíčkovou je mimořádně náročný proces, který nezvládne každý. Myslím, že to není pravda, a třeba vám následující text pomůže, abyste našli odvahu a sami to někdy vyzkoušeli.
Pravé liptovské brynzové halušky jsem onehdá označil za chlapské jídlo, protože jeho příprava je velice jednoduchá, není tam potřeba vymýšlet všelijaké triky a mít k ruce spoustu nástrojů. Něco podobného, i když v menší míře, se dá říci o domácí sekané. Ne, nebojte, nepůjde o ten standardizovaný sajrajt servírovaný ve školních jídelnách. Tohle je poctivá záležitost.
Zrovna nedávno jsme při obědě s kolegy řešili recept na brynzové halušky, což mě konečně rozhoupalo, abych ho zaznamenal pro další použití sem. Stále mě udivuje, jak taková jednoduchá věc dokáže vypadat složitě.
