Bilancování 2015

Za letoškem se mi bude koukat pěkně, protože byl náročný, ale hodně plodný a nebýt všech událostí okolo po světě (letošní rok pro mě asi už navždy bude symbolizovat fotka malého utonulého Aylana), byl by i velice radostný, i když s radostí často tak trochu vyvzdo­rovanou na osu­du.

Viděli jsme konečně dlouho odkládané Tos­kánsko, poprvé jsem mohl být v Amsterdamu na konferenci The Next Webu (reportáže tady a tady), a to zrovna, když celé Holandsko jarně kvetlo, a i ty hnusné rotaviry jsme doma nakonec zvládli a na to, že jsem rok zahájil mrtvou kočkou, asi teda všechno dobře dopadlo.

Velká změna pro mě je, že jsem se dokopal a po letech vzal do ruky štětec a našel čas na večerní malování a dělá mi to ještě větší radost, než bych tušil, takže si postupně zvyšuju sázky a výzvy. Není lepšího čištění hlavy od permanentního mentálního připojení než chvíle s barvami, červeným a jazzem (jedním z objevů roku bylo JazzRadio.com).

Obrazy 2015

 

K blogování mě většinou, jak už to tak u mě bývá, dokopalo rozčilení. Tématem číslo jedna samozřejmě všechny emoce kolem uprchlíků, to vydalo na několik textů se silnou odezvou. Tyhle byly pro mě asi nejdůležitější Se vztyčenou hlavou a Země nenávist, tenhle nejčtenější Pryč se sluníčkáři, tenhle nejironičtější Než hodíte kamenem.

V každém případě se ukazuje, že my sami pro sebe představujeme větší ohrožení než cokoliv vnějšího. Ať už v eskalaci zatím ještě naštěstí většinou jen symbolického veřejného násilí, tak v průniku do soukromí a osobních svobod, viz Totalita 2.0 – boj o lidskou svobodu next generation. A bude hůř – v tomto ohledu na hodně frontách.

Jsem hodně rád, že se povedlo do širšího povědomí dostat i díky jiným autorům zproblematizování tzv. mediálních autorit – od Cílka až po Robejška, jejichž odezva začíná být při rostoucí inflaci jejich prázdných slov stále více nepochopi­telná. Ale když se to povede pojmenovat, je člověk vděčný a může doufat, že to pomůže aspoň trochu. U Zemana, muže bez pravidel, došlo jen ke zpřesnění definice, u Babiše stačil jen výběr fotek z jeho Twitteru na pozvání do DVTV k debatě o (sebe)prezentaci politiků na sociálních sítích.

Stejně tak člověku uleví, když se se stavem veřejného prostoru vypořádá zvesela – což se poštěstilo, když jsem si za tři hodinky během jednoho večera nahodil absurdní frašku Hradní pumpa, kde to schytali všichni, co si to zaslouží – protože míra absurdity, bláznovství a trollingu dosáhla s blížícím se koncem roku hodnot, které jsou i na Českou republiku výjimečné. A když tu bláznivinu s vážnou tváří převyprávějí Parlamentní listy se svou příslovečnou neschopností rozpoznat satiru a ironii, dostane se vám odměny větší, než kdyby Ovčáček objevil Peroutkův článek vlevo dole.

HradniPumpa

 

Velkou radost přinesla desátá Křišťálovka, s Tomášem Hanákem jsme uzavřeli jednu vydatnou etapu a já si to, naposledy na pódiu jako moderátor, opravdu hodně užil (zvláště Jutubera Tomáše Hanáka a výběr TOP videí z posledních deseti let si rozhodně nenechte ujít!).

Podařilo se do Prahy dovézt na Czech Internet Forum Andrew Keena, jehož vidění světa mě letos hodně obohatilo (a trochu jsem ho shrnul pro Reportér v textu Ovce Wall Streetu), a taky Juraje Vaculíka, jednoho ze dvou tvůrců Aeromobilu, slovenského létajícího auta – moci s ním vést půlhodinový rozhovor byla velká čest.

Zajímavé to bylo i s našimi weby – Internet Info spustilo další specializovaný web 120na80.cz, za který tak trochu můžou nosní mandle u nás doma, a většinu roku jsme piplali budoucí responzivní verzi pro naše weby, což je velká škola a dobrodružství – začínáme v beta provozu na Root.cz, kde to znamená hodně velkou, ale plodnou a užitečnou diskusi s komunitou a já jsem fakt zvědavý, co to udělá, až to v lednu přepneme do ostrého režimu. A 6. ledna 2016 to bude už 15 let, kdy jsme spustili Měšec.cz, takže teď v prosinci je to už 15 let, co jsem se dal dohromady s Internet Infem, panejo!

Mé dětství v socialismu vydělalo další vysoké desetitisíce na děti v ohrožení. A místo toho, abych psal nebo zařizoval nějakou další knížku, mohl jsem si letos velkou radost udělat díky Tomáši Baldýnskému, který konečně vydal výbor ze svých Posledních slov pro Lidové noviny, a já získal tu neuvěřitelnou poctu napsat k němu předmluvu. Knížkou roku se pro mě stalo Nastavení mysli, které jsem rozdal na všechny strany a ještě jsem se z něj musel vypsat. Když budete mít možnost, určitě neváhejte a přečtěte si to, opravdu to hodně mění perspektivu na nečekaně spousty věcí.

No a pak všechny ty radosti, kdy musíte vysvětlo­vat, že dávat do rukou ministerstva financí pravomoc nařizovat poskytovatelům internetového připojení blokovat vybrané weby pod záminkou hazardu není dobrý nápad, a kdy si říkáte, že vůči ignoranci státní správy se ani tolik u nás opěvovaný zdravý rozum neobhajuje vůbec snadno. Přidejte k tomu protesty proti naprosto zmatečné, nekoncepční a neprofesionální přípravě koncepce pro rozvoj vysokorychlostního internetu, do kterých se zapojily téměř všechny významné oborové asociace, a zjistíte, že se naše profesní sdružení internetových firem v poslední době nestačí otáčet, a to jsou jen ty nejkřiklavější příklady z přibývajícího množství. Člověk díky tomu vidí jen malý výsek fungování státní správy, ale pokud by měl vztáhnout ten obrázek na celek, pak je s podivem, že to tady všechno ještě alespoň nějak drží pohromadě.

A hlavně a především spousta nových setkání, potkal jsem úžasné množství zajímavých lidí! A zvláště od některých se mi vrátilo tolik energie, že to překonává mnohou jinou marnost. Právě tohle, společně se systematickým vyhledáváním drob­ných radostí a stále větší vděčností za to, co je a co být nemusí, se stalo asi nejlepším způsobem na malomyslnost, ke které svět trochu svádí.

Takže se už moc těším na další shledání v novém roce, i když na jeho začátku nebude žádný prezidentský projev, který bych rád slyšel. Ale co už, byli jsme i před Rakouskem, budeme i po něm.

Tak na zdraví a ať slouží!

P. S. A nejbližší výzva je přede mnou dodělání tohohle kousku.

IMG_9684

 

 

 

 

Sdílejte tento článek na sociálních sítích!
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn

Nepřehlédněte: kniha Přelud svobody

Výbor textů novináře a vydavatele Jána Simkaniče z let 2013 – 2017 Přelud svobody, které se týkají veřejného života, vývoje české společnosti a politické scény, proměn mediálního prostředí a komunikace. Knihu lze vnímat jako upozornění na zásadní rizika dalšího vývoje, stejně jako inspiraci k jejich překonávání.

Kniha obsahuje 68 textů sebraných z blogu Simindr.cz, týdeníku Respekt, magazínu Reportér a dalších médií. A to včetně zcela nové šestnáctistránkové eseje Přelud svobody, která výbor uvozuje a zasazuje do kontextu současné společenské a politické situace.

Tištěnou knihu můžete ihned zakoupit v e-shopu.

Simindr Written by:

Ján Simkanič, bloger, publicista, vydavatel.

Be First to Comment

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *