Jedním z nejčastějších postřehů k letošním volbám je poukaz na chybějící levicovou opozici v parlamentu. Je to jistě…
celý příspěvekProhra Babiše je největším úspěchem i pro mladou generaci
Simindr.cz Posts
Odhaduju, že nikdo českému lidu nedal tolik hlášek jako Zdeněk Svěrák (ne nadarmo se web s českými filmovými hláškami jmenuje meteleskublesku.cz). Ať už to udělal s Ladislavem Smoljakem a spol. skrz Cimrmana nebo přes filmy, ke kterým psal scénáře, nebo s Jaroslavem Uhlířem v písních pro děti. Vlastně je dost neuvěřitelné, nejen kolik toho má za sebou, ale kolik skvělého či mimořádného. Přitom styl Svěrákova vyprávění stojí primárně na humoru a nadsázce, což je asi nejtěžší umělecká disciplína, pokud má stát za to. U příležitosti jeho 85. narozenin jsem si dovolil pár švestiček ze zahrádky a hluboce se skláním.
celý příspěvek Zdeněk Svěrák jako moderní buditel mýtického češství aneb Panu učiteli s láskou
Je to rok starý text, ale aktuální je právě dnes možná více než kdy jindy. Obrazovky jsou plné dramatických záběrů z amerických ulic, policie před Bílým domem rozhání demonstranty slzným plynem, aby se Donald Trump mohl nechat nafotit s biblí v ruce (neřekl, jestli se při tom chce zaštítit zubzazubem, nebo chlebem proti kamenům) a další souboj o další čtyři v roky v čele Spojených států se neodvratně blíží.
Není divu, že tu charakteristiku psal reklamní textař. Vtipná, neotřelá a zábavná. A hlavně pronikavá s postřehy, které nejsou úplně běžné. Zajímavé pro dnešní dobu je, že v tom mezi státníky Donald Trump není sám.
celý příspěvek Ohromující odpověď na otázku, proč tolik Britů nemá rádo Donalda Trumpa
Úplnou náhodou jsem s hrůzou zjistil, že to už je 30 let, co jsem si začal se skautingem. Neříkám, že by to mělo být včera, ale 30 let?!
Tak to vypadá, že letos bychom se po letech mohli zase podívat do Chorvatska. Tak jsem si vzpomněl na Knížku, kterou nikdy nedopíšu, která se tam odehrává. Po první ukázce byla ještě druhá o mravenci, kterého potkalo neuvěřitelné štěstí, a tahle je třetí, která popisuje skutečné reálie jednoho ostrova. Začínám se těšit.
celý příspěvek Knížka, kterou nikdy nedopíšu (3. díl) – Agáve
Ještě letošního 5. dubna jsem si maloval, že letos budu víc malovat. Na konferenci SPIRu jsem se loučil v roli předsedy a zcela vážně jsem tam publiku tvrdil, že díky většímu množství volného času se budu moci víc věnovat malování. No, znáte to, jak nejlíp rozesmát pánaboha – řekněte mu, jaké máte plány.
Nic výstižnějšího se k dnešku asi říct nedá. Přitom slova v titulku jsou vypůjčená a jsou stará 70 let. Napsal je v roce 1949 Jaroslav Žák, známý svými studentskými příběhy o študácích a kantorech, v geniálním dvojrománu Konec starých časů a Na úsvitě nové doby.
celý příspěvek Vážení spoluobčani! Jsme znovu ve sračkách a znovu až po uši!
Ta včerejší barrandovská zhůvěřilost znovu ukázala, jak narušená jsou dnes měřítka společnosti. Společnost je vždycky…
celý příspěvekNejhorší politická korektnost? Vůči ignoranci.
Někdy je ta česká žurnalistika pěkná zábava. Já jsem se rozesmál naposledy včera. Někteří možná víte, že…
Život voliče je strašně namáhavý. Pořád aby o něčem rozhodoval, dokonce o sobě samotném, a ještě třeba i o životě svých dětí a vnoučat. Copak tohle má moderní člověk ve 21. století zapotřebí?!
V dubnu 2017 jsem dal dohromady výbor svých textů za poslední čtyři roky. A k nim jsem napsal úvodní…
Znáte to. Obecná škola s partou předpuberťáckých kluků, kteří zkoušejí, co dovedou, kde jsou jejich hranice,…
U příležitosti vyhrocené politické situace a zítřejších demonstrací proti Andreji Babišovi a Miloši Zemanovi zveřejňuji další…
Vraťme se myšlenkově o týden zpátky a porovnejme tehdejší situaci s tou dnešní. Výsledek je fascinující, protože…
Za tohle jsme klíčema necinkali! Asi žádná věta nevystihuje polistopadové Česko líp. Zavřete oči a představte…
Tak to na mě zase přišlo. Nejdřív jsem musel přešaltovat k malování, abych si vyčistil hlavu, protože psaní…
celý příspěvekPřelud svobody – 68 textů do předvolební sezóny by Simindr.cz
Když jsem psal České nevědomí, pomohl jsem si obrazem z filmu Vrchní, prchni. Na příběhu vrchního Vrány jsem vysvětloval oblibu vrcholných politiků Klause a Zemana. Tenkrát jsem ještě netušil, že je v tom obraze všechny o tolik předčí někdo úplně jiný.