Tak to vypadá, že letos bychom se po letech mohli zase podívat do Chorvatska. Tak jsem si vzpomněl na Knížku, kterou nikdy nedopíšu, která se tam odehrává. Po první ukázce byla ještě druhá o mravenci, kterého potkalo neuvěřitelné štěstí, a tahle je třetí, která popisuje skutečné reálie jednoho ostrova. Začínám se těšit.
celý příspěvek Knížka, kterou nikdy nedopíšu (3. díl) – Agáve
Ještě letošního 5. dubna jsem si maloval, že letos budu víc malovat. Na konferenci SPIRu jsem se loučil v roli předsedy a zcela vážně jsem tam publiku tvrdil, že díky většímu množství volného času se budu moci víc věnovat malování. No, znáte to, jak nejlíp rozesmát pánaboha – řekněte mu, jaké máte plány.
Nic výstižnějšího se k dnešku asi říct nedá. Přitom slova v titulku jsou vypůjčená a jsou stará 70 let. Napsal je v roce 1949 Jaroslav Žák, známý svými studentskými příběhy o študácích a kantorech, v geniálním dvojrománu Konec starých časů a Na úsvitě nové doby.
celý příspěvek Vážení spoluobčani! Jsme znovu ve sračkách a znovu až po uši!
Ta včerejší barrandovská zhůvěřilost znovu ukázala, jak narušená jsou dnes měřítka společnosti. Společnost je vždycky…
celý příspěvekNejhorší politická korektnost? Vůči ignoranci.
Někdy je ta česká žurnalistika pěkná zábava. Já jsem se rozesmál naposledy včera. Někteří možná víte, že…
Život voliče je strašně namáhavý. Pořád aby o něčem rozhodoval, dokonce o sobě samotném, a ještě třeba i o životě svých dětí a vnoučat. Copak tohle má moderní člověk ve 21. století zapotřebí?!
V dubnu 2017 jsem dal dohromady výbor svých textů za poslední čtyři roky. A k nim jsem napsal úvodní…
Znáte to. Obecná škola s partou předpuberťáckých kluků, kteří zkoušejí, co dovedou, kde jsou jejich hranice,…
U příležitosti vyhrocené politické situace a zítřejších demonstrací proti Andreji Babišovi a Miloši Zemanovi zveřejňuji další…
Vraťme se myšlenkově o týden zpátky a porovnejme tehdejší situaci s tou dnešní. Výsledek je fascinující, protože…
Za tohle jsme klíčema necinkali! Asi žádná věta nevystihuje polistopadové Česko líp. Zavřete oči a představte…
Tak to na mě zase přišlo. Nejdřív jsem musel přešaltovat k malování, abych si vyčistil hlavu, protože psaní…
celý příspěvekPřelud svobody – 68 textů do předvolební sezóny by Simindr.cz
Když jsem psal České nevědomí, pomohl jsem si obrazem z filmu Vrchní, prchni. Na příběhu vrchního Vrány jsem vysvětloval oblibu vrcholných politiků Klause a Zemana. Tenkrát jsem ještě netušil, že je v tom obraze všechny o tolik předčí někdo úplně jiný.
Potom, co odstartoval seriál videí, kde se
jednotlivé
země Evropy předhánějí v tom, která bude po Americe druhá, Česko
nemohlo zůstat pozadu. Tedy mohlo, ale nezůstalo. [uvnitř VIDEO]
celý příspěvek Amerika
první, Česko druhé
Jak se jednotlivé země začaly předhánět, kdo bude po Americe The Second, je v souhrnu tak vtipné, že to stojí za archivaci na delší časy. A mimochodem, jedná se o krásné evropské propojení.
celý příspěvek Jasně, Amerika first! Ale kdo bude první mezi druhými?
Včera jsme otevřeli výstavu mých obrazů v Café Pointa, kde budou k vidění zhruba do Velikonoc. Na vernisáži zazněla i tato slova, která jsou citací z umělecké kritiky z těch nejvyšších kruhů.
Byl jsem požádán o průvodní slovo k nové knížce Jedničky a nuly, kterou napsal Tomáš Grombíř. Odehrává se v internetovém prostředí a můžu ji doporučit jako moc zajímavé a atraktivní čtení jak lidem z oboru, tak naprostým laikům. Níže vysvětluji proč.
Miluju film Titanic a nestydím se to přiznat. Jen možná z trochu netradičních důvodů. Protože mě fascinuje pomíjivost. celý příspěvek Pomíjivost, samá pomíjivost